Kdysi dávno jsem byla na šálku kávy s jednou velmi milou ženou. Jmenovala se Anna. A protože Anna miluje kávu stejně jako já, sdílela se mnou svůj krásný příběh. Stejně jako ona, vášeň pro kávu měl i Annin otec. A často spolu tento lahodný nápoj popíjeli. Anna by si moc ráda na zahradě vypěstovala vlastní kávovník, ale v té době, kdy vše...
Dech se mi tají a jsem celá nervózní. A to jen tím, že beru pero do ruky a chci psát tento text. Text o třinácté komnatě ukryté hluboce uvnitř nás. A protože v poslední době mi nejde psát jinak, než tak, že se dotýkám svého vnitřního světa a jinak nejsem téměř schopna napsat ani větu, i nyní se dotýkám tohoto delikátního a tajuplného prostoru –...
S Alenou se známe už nějakou dobu. Má velké hnědé, trošičku dětské a smutné oči, jemné dlouhé vlnité vlasy a něžné rysy tváře. Často působí plaše a uzavřeně a snadno se schová sama do sebe. A je pro ni těžké věřit okolnímu světu. Nezažila příliš hezké dětství. Její vzpomínky jsou plné samoty a chladu její uzavřené matky. Má problém, že nedokáže navázat...
Bylo nebylo jedno malé blonďaťé děvčátko, které milovalo Vánoce. Žilo si svůj normální dětský život s maminkou a tatínkem v úplně obyčejném šedivém paneláku na kraji města. Dalo by se říct, že mu vlastně nic nechybělo. Mělo příjemnou postýlku, svoje hračky, dobré jídlo a pohodlí. Přesto často pociťovalo smutek a samotu. Její rodiče totiž byli hodně pryč, ani nevěděla, kde vlastně,...
Partnerství přináší mnoho výzev a těžkostí. A snad každého někdy napadlo, že to nechá plavat. Odejde a uleví se mu. Ale je to opravdu tak jednoduché? obrázek ve videu:
Dnes si povíme příběh Kláry. Klára je milá žena, kolem třicítky. Jemná, inteligentní a křehká. A když má popsat svůj problém, vypadá nervózně a trošku zničeně. Její zadání pro konstelaci je věcné a stručné: Před rokem jsme se rozešli s partnerem a pořád to nemám zpracované. Chci najít způsob, jak se s tím rozchodem konečně vyrovnat. Konstelace: Na začátku konstelace vybírá Klára...
Svátek svatého Valentýna není českou tradicí. I když nejsem zastáncem červených srdíček a romantického dávání květin na povel, protože je to správné datum, myslím, že tento svátek jako symbol má mnoho co říci i v současné době. Jeho symbolika ukazuje na touhu milenců po celém světě být s tím, koho milujeme, ke komu jsme přitahováni a s kým toužíme sdílet svůj život. V minulosti...
My lidé hledáme někoho, s kým bychom sdíleli svůj život. Navazujeme partnerství, zakládáme rodiny, družíme se. A když jsme sami, cítíme se prázdní a nekompletní. Žít v páru a touhu po něm považujeme za normální. Co když se však najde někdo, kdo po tom prostě netouží a komu to nechybí? Je absence touhy po partnerovi známka zdravého vývoje nebo naopak poškození?
Harmonický vztah – jak lahodně to zní v uších. Při vstupu do nového vztahu všichni tak nějak doufáme a věříme, že bude lepší, než ten předchozí a že tady už to bude klapat. Po krásné zamilované fázi se však začnou vynořovat problémy. Některé překonáme a doufáme, že teď už bude dobře. Ale časem se zase něco objeví. Jakoby harmonický vztah byl nádherný...
Všichni mluví o lásce. Hlavně té bezpodmínečně. Každý po ní touží a chce ji zažívat. Někdo od ní utíká a říká – lásku už nikdy. Ale jak to tedy s tou láskou vlastně je?
