Ještě dříve, než se člověk naučil mluvit, vnímal svět prostřednictvím obrazů. Děje, zážitky, příběhy přírody i lidských vztahů se ukládaly do mysli jako barevné scény, rytmy, zvuky a pohyby. Toto obrazové vědomí je prastaré a stále v nás žije. Aktivní imaginace je cesta, jak se k tomuto jazyku znovu přiblížit.

✨ Jung a aktivní imaginace ✨

Švýcarský psycholog Carl Gustav Jung věřil, že lidská psychika je mnohem víc než vědomé myšlení. Popsal ji jako prostor, kde se setkává naše vědomí s hlubší vrstvou, kterou nazýval nevědomím. Podle Junga v sobě každá z nás nosí celé vnitřní společenství: touhy, obavy, stíny i průvodce, kteří se k nám nejčastěji dostávají skrze sny, symboly a obrazy.

Jung aktivní imaginaci vnímal jako most mezi těmito světy. Věřil, že když člověk vstoupí do dialogu se svými vnitřními obrazy, pomáhá tím duši k větší celistvosti. Nejde o pouhé „fantazírování“, ale o živý proces, kde každá postava či symbol nese část naší vlastní psychické energie. Jung dokonce říkal, že je to způsob, jak dát hlas těm částem nás, které obvykle mlčí, a umožnit jim spolupracovat s vědomým já.

Proč je obraz tak mocný?

Obrazy působí hlouběji než slova. Na rozdíl od racionální řeči se dotýkají zároveň mysli, srdce i těla. Archetypální symboly – jako cesta, voda, hora, strom – nesou smysl, který v nás probouzí reakci, i když si ji nedokážeme vysvětlit.

Slova jsou poměrně mladým nástrojem lidského druhu. Dlouho předtím, než jsme se naučili mluvit, jsme svět chápali skrze obrazy a příběhy v krajině kolem nás. Aktivní imaginace nám umožňuje znovu vstoupit do tohoto pradávného jazyka, kterému naše duše dokonale rozumí.

Jak aktivní imaginace působí

• Uklidňuje a harmonizuje. Obrazy pomáhají vyjádřit to, co v nás jinak zůstává bez slov. Pocit úlevy přichází, když je slyšeno to, co bylo dosud skryté.
• Přivádí do kontaktu se stínem i světlem. Často se objeví to, co potlačujeme, ale i to, co nás podporuje. Obě stránky jsou důležité k nalezení rovnováhy.
• Proměňuje skrze prožitek. Nejde o racionální pochopení, ale o vnitřní zažití, které mění vztah k sobě, k druhým i ke světu.
• Podporuje tvořivost a intuici. Obrazy nevedou k jedinému významu. Otevírají možnosti, nevnucují směr. A právě v tom je jejich hravost i svoboda.
• Zpřístupňuje hlubší vrstvy vědomí. Necháváme promluvit to, co běžně nevyslýcháme. Potlačené, zapomenuté, zraněné části dostávají hlas.

Jak na to?

1. Vytvoř si klidný prostor

Najdi si chvilku, kdy tě nikdo nebude vyrušovat. Posaď se pohodlně a párkrát se zhluboka nadechni. Nemusíš dělat nic zvláštního – jde jen o to, aby ses ztišila a naladila sama na sebe.

2. Nech obraz přijít

Podívej se chvíli na svou kartičku nebo si vzpomeň na něco, co tě právě zaměstnává. Pak zavři oči a nech se překvapit, co se objeví. Možná to bude krajina, postava, barva nebo jen pocit. Nesnaž se nic vymýšlet – dovol obrazu, aby k tobě přišel sám.

3. Vstup do obrazu

Až se obraz ukáže, představ si, že do něj můžeš vstoupit. Prozkoumej ho, jako by byl skutečný. Můžeš se dotknout stromu, který tam vidíš, nebo oslovit postavu, která se objevila. Pokud máš chuť, polož jí otázku – třeba: „Co mi chceš ukázat?“ nebo „Jak ti můžu porozumět?“

4. Naslouchej a buď v dialogu

Všímej si odpovědí. Nemusí přijít slovy – někdy to bude pocit, pohyb nebo změna v krajině. Nehodnoť, co je „správně“ – důležité je, že se setkáváš se svým vlastním vnitřním světem.

5. Zaznamenej, co jsi prožila

Když máš pocit, že se obraz uzavřel, pomalu otevři oči. Zapiš si, co se odehrálo, nebo to nakresli. Nepotřebuješ to hned vysvětlovat – často se význam ukáže až s odstupem.

6. Vezmi si něco s sebou

Zeptej se sama sebe: Co si z tohoto setkání odnáším do svého dne? Může to být malý pocit klidu, nová myšlenka, nebo jen vědomí, že nejsi sama – že v sobě máš vnitřního průvodce.

Nejde o žádné „správné“ výsledky. Důležité je otevřít prostor své duši. Každý obraz, který přijde, má smysl – i když mu teď ještě nerozumíš.

Když máš pocit, že……

• „Jen si to vymýšlím?“
  To je v pořádku. Tvůj vnitřní svět k tobě mluví právě tímto způsobem. I vymyšlený obraz je nositelem pravdy o tobě.
• „Nevím, co s tím pak dál.“
  Nemusíš nic řešit. Stačí, že jsi byla svědkem. Význam se často odhalí až s odstupem.
• „Objevil se mi nepříjemný obraz.“
  To je běžné. Každý obraz má důvod. Pokud je to příliš, otevři oči a vrať se k dechu. Jindy se zeptej: „Co mi chceš ukázat?“

Když lidé aktivní imaginaci dělají pravidelně, často se děje

🌿 Prohloubení vnitřní živosti

Život působí barevnější, bohatší a plnější. Vnitřní obrazy otevírají citlivost pro krásu a symboliku všedních okamžiků.

🌿 Zlepšení nálady a větší lehkost

Pravidelný kontakt s vlastní duší snižuje pocit prázdnoty. Člověk se cítí víc „napojený“ na sebe i na svět.

🌿 Větší schopnost naslouchat intuici

Imaginace trénuje vnímání jemných signálů – a ty se pak přelévají i do každodenních rozhodnutí. Lidé častěji říkají: „Cítila jsem, že mám udělat právě tohle.“

🌿 Hlubší sebepřijetí

Postavy a obrazy, které přicházejí, často představují zapomenuté nebo potlačené části nás. Když jim dáváme prostor, přestávají být hrozbou a stávají se zdrojem síly.

🌿 Uvolnění stagnace a vnitřní vyprahlosti

Mnozí popisují, že se cítí, jako by se jejich vnitřní svět „rozpohyboval“. Tam, kde bylo sucho, začíná proudit voda.

🌿 Přenos do každodenního života

Najednou se více vědomě díváme kolem sebe – všímáme si detailů, barev, symbolů, které bychom dříve přehlédli. Život se stává nejen „žít“, ale i „prožívat“.

Pro mě samotnou se pravidelná aktivní imaginace stala zdrojem živosti.
Život působí barevnější, plnější a já se v něm cítím doma.

✨ Přibliž se své duši ✨

Aktivní imaginace není jen metoda. Je to vztah k sobě. Je to způsob, jak slyšet pradávný jazyk obrazů a symbolů, kterým naše duše promlouvá od nepaměti.

Pokud si dopřeješ čas a prostor, uvidíš, že tvé vnitřní obrazy nejsou prázdné. Jsou to poselství, která tě vedou k větší celistvosti, harmonii a porozumění. Jung by řekl, že právě tehdy se přibližuješ své duši.

✨✨✨

Pokud tě aktivní imaginace láká více prozkoumat, můžeš ji prožít i v osobním provázení. Při mých individuálních setkáních s klientkami často pracujeme právě s obrazy a symboly, které se během imaginace vynoří. V bezpečném prostoru pak společně hledáme jejich význam a necháváme je přinášet úlevu, inspiraci a nové porozumění.

A když se aktivní imaginace propojí s hlubinnou prožitkovou prací, stává se mocným nástrojem. Umožňuje uvolnit staré bloky, které nás drží zpátky, a navázat kontakt s pozitivními, zdrojovými vrstvami naší psychiky. Právě tam se často skrývá síla, klid a smysl, po kterých toužíme. Ráda tě touto cestou jemně provedu, pokud ucítíš, že nastal ten správný čas.

Aktivní imaginace je návratem k jazyku, který duše nikdy nezapomněla. Když jí dovolíš mluvit obrazy, život se stává nejen žitý, ale skutečně prožívaný.