Dech se mi tají a jsem celá nervózní. A to jen tím, že beru pero do ruky a chci psát tento text. Text o třinácté komnatě ukryté hluboce uvnitř nás. A protože v poslední době mi nejde psát jinak, než tak, že se dotýkám svého vnitřního světa a jinak nejsem téměř schopna napsat ani větu, i nyní se dotýkám tohoto delikátního a tajuplného prostoru –...
(aneb jak jít dál s dary a láskou v srdci) Stojím na prahu brány. Brány do nového světa. Klidně a pomalu zvedám nohu k dalšímu kroku. Vlastně bych nejraději rovnou radostně vyskočila ven. Ale i když tuším, že musím, dokonce chci, projít tímto mým životním milníkem, přesto to nejde. Nějaká síla mě drží na místě. A i když vím, že tam, kde jsem, už je...
Bolest je něco, co se nevyhne nikomu živému. S bolestí se rodíme a porodní bolest je často primární bolest, která se do nás otiskne natolik, že nás zaplavuje průběžně po celý náš lidský život, i když si toho většinou nejsme vědomi. Naše základní reakce na bolest a nepříjemné věci je potlačit je. Necítit to, co se nám děje. Je to reakce...
Naposledy jsem vám psala o tom, že mě můj život právě provází velkým transformačním obdobím. Ne, že by to tak snad někdy nebylo, protože osobní rozvoj mě fascinuje většinu mého života. Ale celý život je vlastně o změně a o tom, jak ji uchopíme. Takže k transformaci jsme vyzýváni více či méně neustále. A jsou období, kdy jaksi život sám...
