Když se přestaneš přizpůsobovat a staneš se pravdivou

Pamatuju si ten den, kdy jsem v sobě poprvé ucítila klid z toho, že se nemusím líbit.
Ne všem. Ne pořád. Ne na úkor sebe.
Byl to zvláštní pocit – jako kdyby se mi v těle uvolnil prostor, který byl dřív obsazený očekáváním.

A tehdy mi došlo, že pravdivost není o tom být slyšet… ale o tom, přestat se ztrácet.

Byla jsi naučená být přívětivá.
Milá. Přizpůsobivá.
Taková, aby tě měli rádi. Aby tě neodmítli. Aby bylo „všechno v pohodě“.

A ono možná bylo. Ale něco v tobě ne. Něco tiše křičelo. Že už se nevejdeš. Že se ztrácíš. Že začínáš být někým, koho už nechceš hrát.

A pak se to zlomí. Ne najednou. Ale pomalu.
Začneš si říkat víc „ne“. Přestaneš se snažit být pochopena. Řekneš pravdu i tehdy, když vyvolá ticho. A ucítíš úlevu – i strach.

Protože autenticita není jen osvobozující. Je i osamělá.
Zvlášť na začátku.


Když tě láme loajalita

Často se držíme starých vzorců ne proto, že je milujeme – ale protože nám kdysi pomáhaly přežít.

🔹 Hodná holka = bezpečí
🔹 Mlčet = nespustit bouři
🔹 Přizpůsobit se = neztratit vztah

A teď se to všechno mění. Uvnitř cítíš, že už nemůžeš. Ale ještě chvíli trvá, než si to opravdu dovolíš. Než tu loajalitu k obrazu, který tě měl chránit, pustíš.

To není slabost. To je přechod. A přechody jsou vždycky křehké.


Autenticita není výkon

Nejde o to být „dost odvážná“, „dost výrazná“, „dost divoká“.
Autenticita není nová maska. Je to návrat. Jemný, tichý.
Někdy tě poznají lidé, kteří tě nikdy neslyšeli mluvit. A jindy tě přestanou rozpoznávat ti, kteří tě znali roky.

Obojí je součást té proměny.

Nejsi pro každého. A nikdy jsi nebyla. Jen jsi se tomu dřív víc přizpůsobovala. Teď už nemusíš.

A to, že někteří lidé odpadnou, neznamená, že jsi ztratila něco cenného. Možná sis jen přestala přetvářet lásku, která tě stála samu sebe.

Přestat vyhovovat není zrada

Možná to ještě někde bolí. Možná se občas ptáš, jestli jsi neudělala chybu.
Ale pod tím vším se začíná dít něco jiného:
Důvěra v to, že nemusíš být jiná, než jsi.

Že tvoje energie, hlas, přítomnost mají svůj rytmus. Svou hloubku. Svou přitažlivost – ne pro všechny, ale pro ty, kteří tě opravdu slyší.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *