Nejsi tu pro každého

Léto uteklo jak voda a je tu podzim. I přes často krásné slunečné počasí na nás mohou doléhat chmury, které jsme přes léto možná nevnímali tak intenzivně. Často se necítíme milováni a přijímáni tak, jak bychom potřebovali. A i když to mnohdy vyčítáme těm druhým, ve skutečnosti to v hloubce vyčítáme sami sobě. Nevěříme, že jsme dost dobří na to, abychom byli milováni. Říkáme si, že je to naše chyba. 
 

Tyto myšlenky nejen, že nám nijak nepomohou, ale naopak nás zacyklí v nekonečném kruhu. Je nám po nich hůř a hůř.

Ve skutečnosti nemusí být naší chybou to, jací jsme, ale to, že se snažíme zalíbit všem. To však není možné a když se to nezdaří v hodně případech, potom z bolesti zatrpkneme a zavřeme svá srdce. A víc než okolí to nakonec bolí nás samé. Zhoršuje to naši sebeúctu, schopnost milovat, schopnost vést opravdové a kvalitní vztahy tam, kde je to možné.

A proto je dobré si dobře zapamatovat dva následující tipy:

„Na světě je spousta lidí, kteří tě bez ohledu na to, co uděláš, nebudou mít rádi. Ale je také plný lidí, kteří tě budou bezmezně milovat. To jsou tví lidé. Nejsi tu pro každého a tak to má být. Mluv s lidmi, kteří tě dokážou slyšet.“

„Nesnaž se problematické období vnímat jako „že jsi udělal chybu“ – namísto toho ho chápej jako příležitost učit se. Dokážeš – li během vzestupů a pádů zjemnit tvé srdce, tvá duše skutečně roste. A o tom to celé je!“

Když tyto dvě věci pochopíme a aktivně je zařadíme do svého života,  snáze vystoupíme z bludného kruhu negativním myšlenek. A když se zase setkáme s nepřijetím, dostaneme tak šanci mu předejít a nebo se k němu alespoň postavit jinak. Naše sebeúcta, sebepřijetí a také vztahy s druhými se o poznání zlepší. Tím, že využijeme období náročné zkušenosti k učení, tak využijeme její energie a bolest či nepříjemnost proměníme v dar. Takto se život stane studnicí nejen našeho růstu, ale i objevování pokladu ve všem, co k nám přichází.

Přeji nám všem, ať v každé situaci dokážeme nalézt něco obohacujícího a cenného.