Vánoční zázraky a povídání o nich nám může připadat jako pouhá romantika. Ale co jsou to vlastně zázraky, po nichž tak toužíme? A ve které už často vůbec nevěříme?
Slovo zázrak vyjadřuje div, kouzlo nebo mimořádný jev, který není vědecky vysvětlitelný. Často je přiřazován zásahu nadpřirozených sil. A my od něj očekáváme, že nám splní přání, která se jeví jako nemožná. Doufáme, že potom budeme konečně šťastní a naplnění. A to se přece děje jenom v mýtech, pohádkách a vánočních romantických filmech. Nebo ne?
Já věřím, že skutečné zázraky existují, dokonce se kolem nás dějí neustále. Jen o Vánocích jakoby jejich magie byla víc cítit ve vzduchu. Potuluje se kolem a ti, kdo nejsou úplně zavření a ponoření ve stresu a shonu, ji mohou snadno vnímat.
Stačí se jenom uvolnit a naladit se na ni. Jak? Na okamžik se zklidnit a ponořit se do svého srdce. Až úplně do jeho středu. Chvíli tam pobýt. A potom se z tohoto místa podívat na náš život. Na lidi, kteří do něj patří, na situace, které prožíváme a hlavně na to, co si tak moc přejeme. Když to totiž uděláme, uvidíme život a také naše přání úplně jinak. Jak je to možné?
Protože v srdci je naděje – kouzlo zrození zázraků. Ze srdce vidíme nové možnosti.
Nesoudíme, vnímáme nezaujatě. Všímáme si toho, co bychom jinak přes naše filtry – zkušenosti, bolesti a názory – vůbec neviděli.
Sebechytřejší mysl neudělá skutečně moudré rozhodnutí a nenalezne nové zázračné možnosti, které pomohou utvářet (nejen) náš nový svět, pokud předtím neprozkoumala taje bytí ve středu srdeční krajiny a své úvahy nezaložila na tomto poznání. Nový svět se rodí neustále, vždy znovu a znovu každým příchozím okamžikem. A když se k těmto okamžikům vztahujeme ze středu svého srdce, potom je tvořen soucitem, trpělivostí a láskou. Ustupují předsudky a do popředí našeho tvoření vstupuje moudrost. A to je přesně ta alchymie, kdy se rodí zázraky. Kdy se připravuje ta pravá půda pro splnění toho, co si tak moc přejeme. A nebo ještě něčeho mnohem lepšího.
Tomu nelze pouze věřit. Tomu musíme dát prostor a zažít to. Otevřít se. Ale když si na to najdeme čas, mnohonásobně se nám to vyplatí. Začne v nás totiž znovu žít naděje, že
*se mohou stát zázraky
*překonáme překážky
*zase bude líp
*budeme konečně žít, nejen přežívat
*a že najdeme cestu
Uvidíme cestu vpřed a zase začneme cítit smysl. Teď v době Vánoc se nám otevírá magická brána, kdy je toto vše pro nás snadno na dosah. A byla by velká škoda toho nevyužít.
Jsem si jistá, že pokud to zkusíte a podíváte se na svět kolem sebe alespoň kouskem svého srdce, určitě na vás vykoukne nějaký zázrak.
Moc vám přeji, ať najdete bezpečný prostor ve svém srdci, rozhoří se ve vás naděje a na své životní cestě cítíte hluboký smysl.
Kouzelné Vánoce plné zázraků
S láskou