Nevím, jakou náladu máte dnes vy, ale mně se nic nechce. Jsem od rána jaksi zpomalená, nesoustředěná a efektivita nikde žádná. Velmi s tím bojuji. Pořád se to snažím překonat a být efektivní. Ale nakonec to nikam nevede. Sice tak úplně neprokrastinuji, ale vše, o co se pokouším, mě stojí spoustu námahy a efekt téměř žádný. Napadá mě: „Ach, jaký to promarněný den!“. Ale nedá se nic dělat. Protože to nikam nevede, přestávám s tím bojovat.
Sedám si na pohodlnou židli k mému pracovnímu stolu, pouštím namátkou nějakou skladbu na YouTube a jen se uvolňuji. A najednou se cítím jako řeka. Plynu, vlastně je mi najednou skvěle. Ptám se sama sebe, o co že jsem se to celé dopoledne tak úporně snažila? A bylo to opravdu tak důležité? Stálo to za ten boj? A nevím. Co si ale uvědomuji je, že přestože nyní vlastně „marním čas“, je mi krásně. Vzpomínám si, že už vám nějakou dobu chci napsat jeden inspirující citát. A neměla jsem na to čas 🙂
Austin Cleon
Tak nyní relaxuji, poslouchám uklidňující hudbu, cítím se jako plynoucí řeka a myslím na vás. A najednou se ve mně zvedá energie a já aniž bych se musela snažit, či bojovat, mám velkou chuť vám napsat. Jsem překvapená, jak jen tím, že jsem si dovolila promarnit čas, se najednou stal nejen krásným, ale i efektivním. Uvolnila jsem se a při tom dokončila něco, co už mi nějakou dobu nešlo udělat.Myslím na vás na všechny, kteří máte pocity promarněnosti a zbytečnosti. Chtěli byste, či potřebovali takto plynout, ale nemáte na to dnes prostor jako já.
Budu ráda, když mi napíšete, kdy jste měli pocit, že mrháte časem, prokrastinujete a později se ukázalo, že to vše mělo nějaký (leckdy i hluboký smysl). A to nejen proto, abyste si odpočali.
Těším se na vaše zážitky.