Nejsi rozbitá, protože dokážeš cítit bolest

Cítit negativní emoce se v naší kultuře prostě nenosí. Mnoho lidí a zvláště žen žije v přesvědčení, že když se necítí dobře, že na nich něco není v pořádku, že oni sami nejsou v pořádku. Že jsou svým způsobem rozbití, protože správné je cítit se vždy dobře. Potom jim není zle jenom proto, že jsou jejich emoce tíživé a bolestné, ale navíc z toho, jak negativně hodnotí svoji vlastní reakci.

Kolikrát ses i ty, milá ženo, cítila prázdná, ztracená nebo uvězněná v konfliktu s někým nebo s něčím, co tě drželo v sevření? Vypadalo to, jako by se svět hroutil pod tvýma nohama? Byla to těžká doba, plná nejistoty a strachu. A myslela sis, že bys měla být silná, nutně situaci zvládat a nemělo by tě to bolet? Protože jenom taková jsi v pořádku? Když jsi v nadhledu, klidu a nic tě nebolí? Věřím, že tuto situaci jsi určitě někdy sama zažila.

Ale věci jsou jinak a je důležité si uvědomit, že tyto náročné chvíle – bolest, prázdný pocit, konflikty – jsou nedílnou součástí našeho lidského života. A že naše emoce nejsou našimi nepřáteli, ale naopak pomocníky. Ukazují nám, jaké je pro nás naše současná situace a to, co prožíváme. Stejně jako teploměr může ukazovat, že máme vysokou teplotu a děje se něco, co pro nás není prospěšné, emoce nám ukazují, že je dobré udělat nějaké změny v našem životě.

Je to také podobné, jako když dáš prst na horkou plotnu. Zabolí to a díky tomu rychle ucukneš. Kdyby tvoje nervová zakončení v kůži nepoznala, že tě něco pálí, mohla by ses trvale velmi poškodit, dokonce bys mohla uhořet, kdyby to byl plynový hořák. A to bys určitě nechtěla. Funkce emocí je podobná. Pomáhají nám poznat, když nás něco pálí, ať už je to v našem okolním světě a nebo v našem vnitřním nastavení, které nás zraňuje.

Proto tedy prosím pochop, že cítit negativní emoce je dar a pomoc, i když je to nepříjemné. Není to žádná ostuda.

Jsou to okamžiky, které tě utvářejí, formují tvou osobnost a pomáhají ti růst. Bez nich by tvá cesta životem byla omezená a tvé pochopení světa by bylo povrchní. Bez těchto těžkých chvil by tvůj život ztratil svou plnost a hloubku.

Možná právě teď přemýšlíš, jak by život byl jednodušší, kdyby ses mohla těmto těžkým chvílím jednoduše vyhnout nebo je ignorovat. Ale to by byla pouhá iluze. Nejlepší cesta vpřed není utíkat od bolesti, prázdna nebo konfliktu, ale přijmout je a prožít je. Je důležité prožít tyto pocity, nechat je projít skrze tebe a dát jim prostor, který potřebují.

A právě v těchto těžkých chvílích je důležité si uvědomit něco klíčového: nepotřebuješ se opravit. Nejsi rozbitá. Jsi jedinečná bytost se svými vlastními zkušenostmi a pocity, které ti dodávají hloubku a charakter. Jsi dokonalá ve své vlastní neúplnosti a to, že jsi schopná cítit bolest, není třeba opravovat.

To, co je třeba změnit je pouze situace nebo tvoje vnitřní nastavení, které by tě v této bolesti mohlo držet trvale. Nemá přeci smysl držet dlouhodobě ruku na rozžhavené plotně, když už víš, že to pálí.

Takže, milá ženo, příště až se ocitneš v těžké životní situaci, vzpomeň si, že nejsi rozbitá. Přivítej tyto pocity, prožij je a nech je projít. Jsi dokonalá i se všemi svými bolestmi, prázdnem a konflikty. Tyto těžké chvíle tě dělají silnější, moudřejší a hlubší. A za to stojí být vděčná.