Blog Evy Marvánové Michálkové

2.4. 2026

Proč dnes děti prožívají víc stresu a křehkosti než dřív?

Když jsem byla malá, často jsem měla strach. Bála jsem se usnout bez rozsvícené lampičky a cítila jsem se hodně sama. Přesto se to ve mně dělo i v obdobích, kdy vnější okolnosti nebyly nijak dramatické a zvenčí mohl můj život působit jako úplně „normální“ dětství. Možná i takové, kde by si člověk řekl, že dítěti nic nechybí. Ale uvnitř...

28.3. 2026

Plyšáci nejsou pro děti. Jsou pro nervový systém.

Mám doma plyšovou kapybaru. Jmenuje se Capy. A protože jsem přišla na to, že ji pomocí AI můžu oživit – pohybuje se, reaguje, dělá věci, které kapybary normálně nedělají – začala jsem ta videa sdílet na Facebooku. Je to roztomilé, trochu absurdní a upřímně mě to hrozně baví. Ráda lidem udělám úsměv na rtech, odlehčím atmosféru a sama si u toho...

28.3. 2026

To, že máš někdy chuť všechno zabalit, není důkaz selhání

To, že máš někdy chuť všechno zabalit, není důkaz selhání Jsou dny, kdy člověk sedí nad svou prací, životem nebo vztahem a v hlavě se objeví tichá věta:„Já už fakt nemůžu. Možná bych to měla prostě vzdát.“ Tyhle okamžiky jsou překvapivě běžné – zvlášť u lidí, kteří se posouvají.Ačkoli uvnitř to zní jako konec, z psychologického hlediska jde...

23.9. 2025

🌿💫Uvěřila jsem, že nejsem dost. A celý život jsem to dokazovala

„Za všechno může můj otec!“ řekla Aneta a výrazně se zamračila. „Kvůli němu nemůžu mít kvalitního partnera.“V tomto duchu se náš rozhovor odvíjel ještě nějakou dobu, než se při dalším setkání rozhodla jít hlouběji a zjistit, jestli je to skutečně tak. Nedalo se popřít, že vliv jejího otce, který ji často srážel, sehrál v jejím sebevědomí i volbě partnerů...

6.8. 2025

✨Aktivní imaginace: Prastarý jazyk duše, který může proměnit tvůj vnitřní svět

Ještě dříve, než se člověk naučil mluvit, vnímal svět prostřednictvím obrazů. Děje, zážitky, příběhy přírody i lidských vztahů se ukládaly do mysli jako barevné scény, rytmy, zvuky a pohyby. Toto obrazové vědomí je prastaré a stále v nás žije. Aktivní imaginace je cesta, jak se k tomuto jazyku znovu přiblížit. ✨ Jung a aktivní imaginace ✨ Švýcarský psycholog Carl Gustav Jung věřil,...

2.8. 2025

🌷Neboj se rozkvést a sdílet se světem své talenty

Představ si svět… Zavři oči a vnímej zahradu plnou jedinečných květin, kde každá představuje lidskou bytost se svým vlastním darem. Každý z nás přispívá svou barvou, vůní a příběhem, který je součástí této bohaté mozaiky života. ✨Život je tvořivá pestrost. Zatímco pracuji na novém produktu, který pomáhá lidem lépe se orientovat ve svém nitru, jako bych pěstovala květinu plnou hlubokých vhledů a porozumění lidské...

21.7. 2025

Neutekla jsi. A právě tím jsi začala psát nový příběh

Příběhy, které se vyprávějí u táboráků, v rodinných kruzích, nebo se sdílejí mezi přáteli, často začínají momentem, kdy se někdo rozhodl opustit pohodlí domova a vydal se za dobrodružstvím. Tyto příběhy nepřicházejí z pohodlných večerů strávených na gauči, ale z odhodlání čelit neznámu, z překonávání překážek a někdy i z boje s vlastními pochybnostmi. V každém skvělém příběhu je moment, kdy se jeho hrdina nebo hrdinka setká...

27.6. 2025

Když ti tvé staré vize přestanou dávat smysl

Někdy přichází tichá chvíle, kdy se nám sny, které nás dříve hnaly vpřed, začnou rozplývat.Ne proto, že bychom ztratily motivaci. Ale proto, že jsme se změnily. To, co jsme si kdysi přály, často vzniklo z místa, které toužilo po uznání. Po přijetí. Po bezpečí.A teď, když jsme prošly cestou vnitřního zrání, už tato přání nejsou pravdivá. Nejsou „špatná“. Jen...

14.6. 2025

Za dveřmi, které jsi ještě nikdy neotevřela

Někdy, když mám setkání s ženou, která říká, že se cítí ztracená,nebo že už v sobě nic nového zajímavého neobjeví…pozoruju, jak se její slova opakují.Jak chodí dokola stejnými větami – jako by byla v bytě, který důvěrně zná.A zároveň cítí, že jí v něm něco chybí.A já si v těch chvílích vzpomenu na jeden obraz,který ke mně přišel už dávno. Obraz...

29.5. 2025

Ztrácíš vztahy? Možná se jen vracíš k sobě

Jedno přátelství odešlo potichu. Žádný konflikt. Jen méně zpráv, více ticha, jiný rytmus.Dlouho jsem si říkala, že bych měla něco udělat. Napsat. Přiblížit se.Ale uvnitř jsem věděla: tohle už není místo, kam patřím. A bylo mi smutno. Ale i volněji. Protože některé vztahy nekončí kvůli chybám.Končí, protože jsme vyrostly jinam. Nikdo nás neučil, jak důstojně ukončovat...

Už odcházíš?