Neumíme se vyrovnat s pocitem JSEM OUTSIDER, ale při tom bytostně toužíme po tom vyjádřit naplno sebe sama. Pokud se však nevyrovnáme s tím, že někdy zaručeně selžeme a mnohokrát nebudeme přijati takoví, jací jsme, budeme se snažit zapadnout do škatulek, které nám vůbec nepadnou. A tak nikdy nebudeme žít svůj život naplno. www.evamarvanova.cz
Jaké je optimální tempo práce na sobě? Máme jít rychle a nebo je lepší pomalé tempo?
Přináší práce na sobě vždy okamžitou úlevu a zlepšení stavu nebo nám může být někdy i hůř? Jak poznáme, že se věci ubírají tím správným směrem?
Jaký má smysl seznámit se s naší s naší temnou stránkou? A jaké má dopady, když to neuděláme?
Stojí za to se namáhat a hrabat se v sobě? Má smysl otevírat staré rány a příběhy z minulosti? Je sebepoznávání toho, co je v nás včetně bolesti jen zbytečným zdrojem utrpení a ztrátou času? Nebo nám může přinést něco víc?
Skvělé na osobním rozvoji je to, že zdánlivé nevýhody proměňuje na výhody. Pokud tě život mačká jak zubní pastu a skrze vztahy, finance a zdraví z tebe ždímá emoce, o kterých si ani netušil, že v sobě máš, můžeš využít výhodu sebepoznání, z problému udělat dar a vlastní stíny proměnit ve skvělé pomocníky.
Skvělé na osobním rozvoji je to, že zdánlivé nevýhody proměňuje na výhody. Pokud tě život mačká jak zubní pastu a skrze vztahy, finance a zdraví z tebe ždímá emoce, o kterých si ani netušil, že v sobě máš, můžeš využít výhodu sebepoznání, z problému udělat dar a vlastní stíny proměnit ve skvělé pomocníky.
Když vyjádříš kdo jsi a vystoupíš z šedi, budeš víc viděn. Je to riskantní protože se objeví více lidí, kterým tvé vůně, barvy a tvar nebudou sedět. Možná to budou ti, kteří byli před tím s tvojí nevýrazností spokojení nebo tě prostě jen neviděli. Ale také přijde mnohem více těch, kteří uvítají tvoji jedinečnost. Když začneš sám sebe sdílet,...
Nevím, jak vy, ale já docela často, když mám sdílet nějaký můj článek nebo video, musím překonávat vlastní vnitřní mechanismus, který by se nejraději schoval a vůbec mi nedovolil, abych ukázala cokoliv pravdivého ze sebe. Vlastně jsem svojí podstatou introvert a otevřít se a sdílet světu moje postoje, myšlenky a zkušenosti je pro mě vždy tak trochu nutnost překonat...
Na naší cestě životem procházíme mnoha uličkami. Někdy je to procházka plná světla, radosti a porozumění. Občas ale vstoupíme do míst, kde je to temné, leží tam odpadky a potulují se divná individua. Těchto uliček se bojíme a nechceme tudy jít. Tak hledáme mapu kudy jít a netrpět, cestu, kudy se těmto místům vyhnout. A proto se někdy obracíme na ty, kteří...
