Chvála pomalosti

Taky jste unaveni z dnešní uspěchané doby? Z rychlého tempa, rychlého jídla, tisíce úkolů? Běží váš život neskutečným tempem, kdy vstanete v pondělí ráno a najednou si všimnete, že je pátek večer?

Když jsem se přestěhovala do Prahy, kde vše tepe, tento rytmus pro mě byl příjemným osvěžením. V průběhu doby jsem najednou zjistila, že nemám na nic čas – na sebe, na přátele – jen prolétnu dnem, splním povinnosti a je večer. Stejné zážitky mi však sdělovali i přátelé z jiných měst, dokonce se toto šílené tempo rozšířilo i do městeček a vesnic.

Nějak mi to najednou přestávalo dávat smysl – to, kdy člověk pořád jenom něco dělá, ale na život a jeho milované nemá vlastně vůbec čas.

Tak jsem začala hledat, co s tím. Kromě přeorganizování mého programu
a přehodnocení priorit jsem také objevila několik inspirujících knih. A jednu z nich bych vám dnes ráda představila. Jmenuje se Chvála pomalosti. Je jak jinak než o tom, jak v dnešní uspěchané době najít čas pro sebe a zpomalit. Začít zase žít a užívat si život. Ale není to příručka s návody. Najdete v ní inspirující výsledky z praxe a projekty ve jménu pomalé filozofie. Dozvíte se také, jak se s touto problematikou vypořádávají jiní lidé ve světě.

Mě osobně dostalo to, že existují projekty Pomalé jídlo a dokonce rozšiřující se skupina Pomalých měst, kde se prolíná starý a nový životní styl ve jménu toho nejlepšího z moderních technologií se zachováním tradic a klidného životního stylu. Věděli jste to? Já tedy ne a jsem z toho nadšena.

Pokud se chcete nechat inspirovat a třeba také nadchnout stejně jako já,
určitě si knihu přečtěte.

Carl Honoré zde představuje novou pomalou filosofii, která se staví do opozice proti kultu rychlosti. Čím rychleji, tím lepe – tak zni neúprosný diktát dnešní doby. Přestože si denně stěžujeme na zrychlující se životní tempo, dobrovolně mu podřizujeme nejen naši práci, ale i zdraví a vztahy. Carl skrze osobní zkušenost ukazuje cestu, jak dosáhnout tolik kýženého zpomalení. Provede nás stručnou „historií zrychlováni“ a poté nás vezme kolem světa k tokijským meditujícím manažerům, do newyorské „superpomalé cvičebny“, do londýnské dílny tantrického sexu či do Itálie, domova Pomalého jídla a Pomalých měst. Honoré píše s nadhledem a humorem. Trefně ukazuje na paradoxy a smutné následky neustálého zrychlováni. Snaží se najít a nabídnout způsob, jak žit co nejlépe v rovnováze mezi rychlým a pomalým.

Přeji příjemné čtení, hodně inspirace

a klidné dny!