Světlo v každém okamžiku

Ještě před malou chvílí jsem věděla, jak začít psát tyto řádky. Co vám chci říct. Ale právě teď, jak jsem najednou tápu a nevím, jak na to. Protože vše je tak jiné, svět je jiný. Nebo ho spíše nyní hodně lidí začíná vidět tak nějak jinak. Ano, narážím zde na velká bezpečnostní opatření, která poslední dny všichni zažíváme v celosvětovém měřítku. V měřítku, které jsme alespoň v naší republice nezažila moje generace, ale ani generace mých rodičů. Protože svět nebyl nikdy tak viditelně globálně propojen tímto způsobem.

Sedím ve sluncem zalitém obýváku a pociťuji klid. Přesto, že se toto všechno děje. I přesto, že lidé kolem mě jsou zahlceni panikou, strachem nebo úzkostí. Nedivím se tomu, chápu to, cítím k tomu velký respekt. A když vidím, co vše se děje po celém světě, i mně občas zatuhnou svaly a zatají se dech.

Přesto si nemůžu pomoci s tím, že jak se poslední dny vše zastavuje, cítím klid. To pomalé tempo, jako by svět uklidňovalo. Jako by se zastavoval konzum a hnaní se za kdo ví čím. Jako by mezi tím vším prostupovalo světlo naděje. 

Ukazovalo se něco, co tu dlouho nebylo vidět zastíněno rychlostí, tempem, mentální aktivitou a snahou budovat a vytvářet naši civilizaci a blahobyt. Něco podstatného hlubokého, bytostného. Jako bychom dostali možnost vrátit se více k sobě sama a hlouběji a opravdověji se propojit se sebou, druhými a tím, co je skutečně podstatné.

Cítíte to taky?

V mém světě se dokonce zastavují neočekávaně i další věci. Nefunguje mi Skype, kouše se internet i WhatsApp. Jakoby celý Vesmír říkal, zklidni se, zastav se a ponoř se do sebe. Hledej, co je opravdu podstatné. Jako by ukazoval, že je třeba nechat se vést jiným směrem než do teď.

Směrem, který nevede nyní tam ven, ale prvně směrem dovnitř. Jakoby ukazoval, že právě teď je možnost objevit v sobě něco, co tam celou dobu bylo, čemu jen nebylo tak úplně snadné naslouchat. Jako by se to nyní začalo odkrývat v celé své kráse, záři a velikosti. Jako bych dostávala k dispozici vyžít více tento dar.

Včera jsem mluvila s milovanou kamarádkou. Často je to ona, kdo uklidňuje mě, když mi přijde život náročný. Tentokrát ale byla ve velké tísni a panice. Vlastně ani nevěděla přesně z čeho. Celá ta situaci na ni tíživě doléhala. Ona, ta obvykle klidná a vyrovnaná žena, která má tak často nadhled i ve velmi těžkých situacích, protože si v životě prošla už ledasčím, byla nyní na pokraji nervového kolapsu.

Je to žena velmi intuitivní, která automaticky ladí to, co se děje kolem. Po chvilce rozhovoru se ukázalo, že i ona podlehla kolektivnímu strachu, který je nyní všude cítit a znát. Že i ona se začala bát, protože se nyní alespoň trošku bojí opravdu velké množství lidí. 

A ve chvíli, kdy si to uvědomila, kdy jí došlo, že vystoupila ze sebe sama a nechala se strhnout okolním světem, dokázala se zase vrátit do sebe a cítila opět zklidnění.Její intuice jí uklidnila a řekla, že se nemusí bát. A já její intuici věřím, protože jsem již mockrát zažila, že ona má opravdu skvělé vedení. Navíc mi moje intuice ohledně jejího života napovídala to samé.

Touto příhodou chci říct, že je určitě dobré reflektovat okolní situaci, která není snadná a já ji nechci nijak zlehčovat. Ale že také často nestačí jen si v hlavě říct „neboj se, neměj strach“. Můžeme se však pokusit ukotvit uvnitř sebe. Spojit se se sebou, svojí duší, tím hlubším v nás. Vnímat svoje tělo, protože jenom ono je v „tady a teď“, když naše mysl a emoce lítají kdo ví kde a tím čerpat sílu přítomného okamžiku.

Věřím, že tato změna, která minimálně po psychické rovině zasáhne a ovlivní mnoho lidí, i když je náročná a určitě má své negativní dopady, nakonec povede i k transformaci, která bude mít pozitivní dopady. Pomůže nám vrátit se k hlubším hodnotám. Věřím, že všechno má svůj hlubší smysl.

Nyní si můžeme více než kdy jindy uvědomit, jak hodně jsme propojeni. Jak se nás týká i to, co se týká ostatních.A to jak v dobrém, kde se sdílíme a milujeme, tak v tom náročném, kde se můžeme vzájemně ohrozit.

Zdravím všechny s nimiž se znám osobně, i ty s nimiž jsem se nikdy nesetkala.Myslím na vás. Cítím s vámi (námi). Přeji všem pevné zdraví. 
A silný kontakt s duší a hlubokým vnitřním vedením. Věřím, že ono vždy ví, co je pro nás dobré a provede nás i těžkým obdobím.