To posvátné i cynické, božské i ďábelské, statečné i zbabělé: všechny tyto aspekty jsou v nás uloženy spící a začnou působit, pokud nejsou poznány a včleněny do našich duší. Řada z nás se děsí stejně tak světla jako temnoty. Spousta z nás se bojí podívat se do sebe a strach nás nutí budovat zdi tak silné, že už si nepamatujeme, kdo doopravdy jsme. Debbie Ford –...
To, s čím nedokážete být, vás nenechá být. Musíte se naučit, jak poskytnout tomu všemu čím jste, možnost existovat. Jestli chcete být svobodní, pak musíte být schopni „být“. To znamená, že musíte přestat soudit sami sebe. Musíme si odpustit, že jsme lidští. Musíme si odpustit, že nejsme dokonalí. Protože když soudíme sebe, automaticky soudíme i ostatní. A to, co...
Jednou z mých dobrých vlastností (alespoň já ji za dobrou považuji) je moje schopnost si věci uspořádat a dát jim řád a systém. Dokonce tento systém dokážu i udržovat. Tedy já, ehhhhm, ať se nechlubím cizím peřím, je to jedna moje talentovaná vnitřní osoba. Má ráda věci na svém místě, průběžně kolem sebe poklízí celý den, vše co rozdělá, po sobě zase...
Položíš-li si otázku: „Co nejlepšího mě dnes potkalo?“, uvidíš, že v tobě vyvolá zvláštní druh ohlédnutí: vybaví se ti povzbuzující události, o kterých by tě jinak nenapadlo psát. Kdyby ses zeptal: „Co mě dnes potkalo?“, skoro určitě by ti přišlo na mysl jen to nejhorší, s čím bylo nutné se poprat – že bylo nutné pospíchat nebo se bránit...
Už jste si někdy řekli to samé? Já jsem se právě začetla do několika mouder od jednoho copywritera (to je ten, kdo umí nebo by měl umět napsat skvělý a čtivý text). Čtu a čtu a čtu a najednou v sobě slyším tuhle větu: „Chtěla bych umět psát jako on, ale já taková nejsem!“ Nejsem tak vtipná, tak svěží, neumím to...
Dokud nezvědomíte nevědomé, bude to ovládat váš život a budete to nazývat osudem. C.G.Jung
Už je zase ráno . Otevírám pomalu oči, protahuji se a moji pozornost upoutává nádherně svítící slunce, jehož paprsky mě laškovně lechtají na nose. I toto ráno, jako už celý předchozí týden, se natáhnu po bloku a tužce a chystám se psát moje „ranní psaní“. Tato technika z knihy Umělcova cesta má sloužit k tomu, abych se naučila nechat volně proudit moji...
Včera jsem byla na kávě s jedním starým známým. Dlouho jsem ho neviděla a moc jsem se na něj těšila. Užili jsme si spolu kdysi hodně legrace. Petr je atraktivní, 40tiletý muž, s opálenou tváří a vlnitými vlasy. Věnuje se byznysu a pracuje pro nadnárodní firmu. Při vstupu do dveří kavárny se krásně usmíval a já byla tak ráda, že ho vidím. Dříve jsem...