Všechno je tak, jak má být?!

všechno je jak má býtDnes ráno, hned po probuzení, jsem se rozhodla, že konečně odpovím na nevyřízené emaily. A jak jsem si řekla, tak se také stalo. Vše šlo jak po másle, až jsem se dostala k emailu paní Marie. Četla jsem a četla až na mě v jednu chvíli vykoukla věta: „Vše je tak, jak má být.“ Ach, kolikrát jsem ji již slyšela. V ezoterickém světě je nyní tak moderní. Začala jsem nad touto větou hluboce dumat. Přemýšlela jsem, co mi tím paní Marie vlastně chce říct. Musím se přiznat, že ten význam, který jsem uviděla, mě zrovna nepotěšil.

Tato věta zní duchovně, vyspěle a moudře. Ale jak se říká: „Když dva říkají totéž, není to vždy totéž“.

I tato věta může mít mnoho významů, podle toho, kdo a s čím ji říká. A ne vždy jsou ty významy tak ušlechtilé, jak by se na první pohled zdálo.

A přijde mi, že zrovna tato věta málokdy mluví o skutečném přijetí.

Zamyslela jsem se nad tím, v jakých různých podobách a významech jsem ji už slyšela.

NECHCI PŘIJMOUT ZODPOVĚDNOST (věta jako alibi)

Říkáš mi, že tě nějak zraňuje to, co si myslím nebo dělám, ale protože já se toho nechci vzdát a nechci uznat, že na tom, jak ti je, mám taky nějaký podíl nebo to, čemu fandím má svoje chyby, tak řeknu: „Mrzí mě, že tě to bolí, ale vše je tak, jak má být.“ Znamená to, že nechci být skutečně účasten a přijmout zodpovědnost za svůj podíl a nebo nechci uznat jiný postoj, který se mi prostě nelíbí. A tímto si to všechno držím od sebe. Zde nejde o skutečné přijetí. Je to naopak odmítnutí, alibi a obhajoba vlastního postoje.

nebo

Dívám se na bolest kolem sebe a ve světě a neumím se s ní vyrovnat nebo mě to prostě nezajímá. Tak řeknu: „Vše je tak, jak má být“, abych tím omluvil, že se mi vlastně nechce angažovat nebo nevím, co mám dělat. Můžu ty druhé oficiálně nechat tam, kde jsou, bez toho, abych otevřeně řekl: „Hele, mně se prostě nechce starat o to, jak to máš nebo nevím, co s tím. Nějak se s tím vyrovnej sám.“ a přijal zodpovědnost za svůj opravdový postoj. Nemusím tak pociťovat špatné pocity z toho, že nepomůžu. Nemusím nést tíhu toho, že jsem druhé odmítl nebo mě nezajímají. Nemusím se cítit špatný. Vždyť ve vesmíru je přeci vše tak, jak má být.

NEUMÍM SE VYROVNAT S BOLESTÍ (věta jako uklidňující bonbonek)

Nedaří se mi, je to pro mě těžké, nerozumím tomu, co se děje a nevím, kudy z toho ven. Tak si řeknu: „Vše je tak, jak má být.“, abych se uklidnil a měl pocit, že všechno má svůj smysl, i když mi to skutečný smysl nedává. Necítím se však tak zle, když si vysvětlím, že kolem mě je vesmír, v němž je všechno tak, jak to má být.

REZIGNOVAL JSEM, NEMÁM ODVAHU NEBO SE MI PROSTĚ NECHCE (aneb důvod neudělat změnu)

Je toho na mě moc, už nemám sílu jít dál, bojím se nebo se mi prostě nechce udělat změnu. Tak si řeknu:“ Všechno je, jak má být.“ A tak si odůvodním, proč nejsem aktivní.

SNAŽÍM SE VYROVNAT S TÍM, ŽE JE TO JINAK (hledám sílu jít dál)

Život neběží podle mých plánů anebo představ. Nebortím se z toho, ale když si řeknu, že vše je tak, jak má být, nějak si to tím odůvodním, zbytečně se v tom nerýpu, řeknu si kouzelnou větu:“ Všechno je, jak má být.“ zvednu se a jdu dál. Věta zde slouží jako pomocná berlička jak nabrat nový směr a vyrovnat se s tím, jak a kudy zrovna teče řeka mého života.

POZORUJI, ŽE VĚCI SE DĚJÍ TAK, JAK MI TO DĚLÁ DOBŘE (projevení radosti)

Včera jsem dostala jiný email, kde paní Alena měla radost, jak se věci hezky seskládaly. Popisovala mi vlastně synchronické události, které na sebe úžasně navazovaly a na závěr tento výčet uzavřela větou: „Vše je tak, jak má být.“

PŘIJÍMÁM VĚCI TAKOVÉ, JAKÉ JSOU (skutečné přijetí)

Prožívám hluboký soucit a přijetí. Hluboce cítím, že všechno je v pořádku, takové, jaké to je. Nemusím s ničím bojovat, všemu dávám právo na existenci. Rozlišuji sice, co se mi líbí a co ne, ale ničemu a nikomu neubírám právo na jeho místo ve světě. Nic není dobré nebo zlé. Nemusím o tom přemýšlet, nemusím si to odvozovat. Není to otázka rozhodnutí nebo nějakého procesu mysli, či hlavy. Nemyslím si, že všechno je tak, jak mám být, já to cítím. Vlastně to ani neříkám, protože to hluboce vím a proto není potřeba o tom mluvit.

Napadá tě ještě nějaký význam této věty?

©Eva Marvánová
Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivním odkazem na internetové stránky včetně této poznámky.

________________________________________________________________________________

Eva_70Eva Marvánová je průvodkyně, lektorka a autorka.
Fascinuje ji vnitřní svět a psyché člověka. Osobnímu rozvoji se věnuje mnoho let. Individuálními konzultacemi i semináři lidem pomáhá vyrovnat se sebou samými, najít vnitřní klid a vystoupit z vlivu minulosti. Důležitá je pro ni kvalita života a klientům pomáhá zlepšit život v oblasti partnerství, sebepřijetí, prosperity, hojnosti a tvořivosti. Dlouhodobě se věnuje systemickým konstelacím zaměřeným na zpracování traumat. Její velkou láskou je navrhování a tvorba energeticky nabíjených šperků s duchovní tématikou. Je autorkou ebooku Jak využít nesnáze v partnerství, přátelské aplikace Karty porozumění a on-line semináře Jsem kreativní.
________________________________________________________________________________

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů