V této porodní fázi se otevírá děložní hrdlo a pro dítě nastává samotný průchod porodními cestami. Pokračují zde děložní stahy a celkový pocit uvěznění a sevření. Ale tím, že se děložní hrdlo otevírá, objevuje se zde pocit možnosti jít vpřed a cestu si vybojovat. Dítě zde i nadále bojuje o život, ale existuje zde i naděje a víra, že zápas bude brzy u konce. Je to velmi dynamická fáze plná živosti, energie a agresivity.
Při prožívání této matrice má dítě vklíněnou hlavičku do pánevního otvoru, který vyvolává pocit silného hydraulického tlaku. Přetrvává zde stále silné propojení s matkou a při znovu prožití této matrice nemáme žádný pocit hranice mezi sebou a matkou. Chvíli se můžeme prožívat jako plod a chvíli jako matka (dokonce i jako archetyp rodící ženy), protože matka i dítě zde ještě pořád sdílejí společné vědomí. Nacházíme zde prožitek nejen intenzivní fyzické bolesti, úzkosti, agrese a zvláštního pocitu vzrušení, ale i prožitek silného sexuálního vzrušení.
Navenek zaměřená agrese patřící k této matrici zrcadlí biologickou zuřivost organismu jehož přežití je ohroženo udušením. Může se objevovat v archetypálních obrazech válek, revolucí, masakrů, lidských jatek či zneužívání.
Dovnitř zaměřená agrese, která se v této fázi porodu objevuje jako projev a dopad vnějších vlivů – kombinace děložních stahů a odporu uvnitř děložních cest.
Důkazy nasvědčují tomu, že lidské tělo obsahuje mechanismus, který převádí extrémní utrpení, zvláště je-li spojeno s dušením, na určitou formu vzrušení, které připomíná vzrušení sexuální. V takto extrémních situacích je agónie spojena s extází a může vést dokonce k prožitku transendence.
Při průchodu porodními cestami je také dítě ve styku s různým biologickým materiálem, včetně slizu, krve a někdy i moče a výkalů.
Pokud tyto prožitky nejsou dobře integrovány do psýché, mohou později vytvořit základ pro vývoj různých sexuálních poruch, dysfunkcí, sklonu k neobvyklým sexuálním praktikám jako je například sadomasochismus.
Zatímco ve II BPM jsme pouze obětí, ve III BPM se můžeme prožívat i jako pachatel. Zvláštní u této matrice je paradoxní prožitek spojení protipólů, kdy se často vnímáme jako dva opačné póly najednou a prožíváme spojení těchto protikladů (jsme obětí i pachatelem). Můžeme se prožívat jako nacistický kat a jeho oběť, jako krutý vnitřní soudce jež dokáže dohnat člověka k sebezničení zároveň jako ten, koho právě odsoudil.
Mytologická a duchovní témata s nimiž se můžeme u znovuprožívání porodu setkat jsou archetypální představy střetu sil dobra a zla, představy zničení a stvoření světa, archetyp božího soudu, obrazy ničivých božstev jako je Kálí, Šiva nebo Mars, mytologické postavy zobrazující smrt a znovuzrození jako je Osiris či Dionýsos, příběh o smrti a zrození Ježíše Krista i obrazy ukřižování.
Setkáváme se zde s mužskými a ženskými božstvy spojovanými se sexualitou a plodností, rituály plodnosti a dalšími domorodými obřady s důrazem na smyslnost a sexualitu.
U přechodu mezi III a IV BPM se objevuje také symbolika všestravujícího ohně, jehož plameny se zdají ničit vše, co je v našem životě zkažené či prohnilé. V tomto stádiu porodu mají mnohé matky pocit, že mají celé pohlavní orgány v jednom ohni.
Pozitivní prožitkový aspekt matrice – vitalita, živost, energie, chuť žít a prát se se životem a jeho úskalími, sexuální vzrušení
Negativní prožitkový aspekt matrice – násilí, agresivita, satanský a skatologický aspekt, prožitek oběti i pachatele, sadomasochismus
pokračování příště…
Zázrak a prokletí zrození (1.díl)
Zázrak a prokletí zrození (2.díl)
Zázrak a prokletí zrození (4.díl)
Zdroj: Holotropní vědomí – Stanislav Grof