Zázrak a prokletí zrození (4.díl)

IV BPM – PROŽITEK SMRTI A ZNOVUZROZENÍ

Tato porodní fáze začíná vyvrcholením zápasu v porodním kanálu, pokračuje samotným zrozením a a patří k ní také situace následující hned po porodu.

Ze spojení s matkou toho mnoho nezbylo. Zbývá tu už pouze pupeční šňůra, ale i ta je nakonec odstřižena. Takto se navždy přeruší spojení a jednota s mateřským organismem. Pro dítě je to velmi dramatická událost. A přestože se postupně obnoví fyziologická rovnováha po tom, co se dítě poprvé nadechne a začne používat vlastní plíce a dýchací cesty, situace už není zdaleka taková jako dříve.

Ve srovnání se začátkem porodu jsou některé podmínky horší a dítě už se musí starat samo o sebe.

Jeho biologické potřeby, výživa a pocit bezpečí už nejsou automaticky a neustále uspokojovány jako byly v těle matky. Jeho životní pohoda se stává závislá na péči matky. Ale ani ta nejlepší matka nedokáže reprodukovat svojí péčí podmínky jako byly v dobrém lůnu.

Po psychické rovině je zde prožívána silná symbolika smrti a znovuzrození. Utrpení a agónie, která hrozila v předchozích dvou matricích nabírá na intenzitě a vrcholí a je zde prožívána „smrt ega“ a zánik na všech úrovních – fyzické, emocionální, intelektuální a duchovní. Toto je u znovuprožívání porodu náročná záležitost. Ego se považuje za nezbytné a proto je tato událost prožívána jako ztráta schopnosti žít v tomto světě.

To, co ale doopravdy umírá je pouze ta část nás samých, která v sobě nese pocit absolutní oddělenosti, život prožívá jako věčný boj, je neustále paranoidní a očekává nebezpečí, které většinou není relevantní objektivní životní situaci, ale je jen vzpomínkou na minulost a boj v porodním kanále, který už dávno skončil.

Prožívá svět jako nepřátelské místo, které nás svírá a vyhání nás z jediného prostředí, které jsme dosud znali. Je založeno na nutkavé potřebě být neustále silný a mít vše pod kontrolou. Vyvolává v nás pocit, že naše podmínky nejsou nikdy uspokojivé, nic není uspokojující a musíme tedy realizovat velké plány, abychom něco dokázali sobě i ostatním.

Proto prožitek „smrti ega“ prožíváme jako dramatický a katastrofický. To, co zde ale ve skutečnosti umírá je „falešné Já“ a naše mylná představa obrazu sebe sama.

V této matrici můžeme sebe sama prožívat jako neschopné, selhávající. Prožíváme pocit, že se nám hroutí celý svět a vše, co v něm mělo smysl. Ale teprve až projdeme touto fází a rozpadnou se tyto falešné a obrazy sebe sama, může přijít pocit osvobození. Je to ale až po tom, co padneme úplně na dno. Prožíváme znovuvzkříšení.

Můžeme vidět obrazy oslepujícího bílého světla, pocit neskutečné úlevy, uvědomění si prostoty a jednoduchosti života v celé své kráse a celistvosti. Cítíme vykoupení a spásu, vděk za život.

Mytologické a archetypální obrazy v této matrici mají symboliku obětování sebe sama různým božstvům (například Bohyni Kálí). Setkáváme se zde s legendárním ptákem fénixem jako symbolem znovuzrození. Prožíváme zde ztotožnění s mýtickými postavami, které prošly zkušeností smrti a znovuzrození jako je Ježíš Kristus či egyptský Osiris. Můžeme potkat mytologické postavy jako sv. Jiřího probodávajícího draka, vidět obrazy plné jasného světla, andělské či jiné nebeské bytosti a prožívat pocit všeprostupující jednoty či Boha.

Pozitivní prožitkový aspekt matrice: pocit vykoupení a spásy, vděk za život, vysvobození, smysluplnost života, vnímání prostoty a jednoduchosti života, kontakt s Bohem uvnitř nás, prožití kosmické jednoty

Negativní prožitkový aspekt matrice: pocit agónie smrti, zboření všeho známého a smysluplného, prožitek „smrti ega“, pocit selhání, neschopnosti, bezmocnosti

To co, zažíváme při znovuprožívání porodu je kombinace skutečných vzpomínek na porod, symbolických obrazů, výjevů z dějin lidstva, můžeme prožívat také ztotožnění s různými zvířaty a mytologické scény.

Znovuprožité porodu je velkým, ale náročným dobrodružstvím, které nám může pomoci se osvobodit od hluboce zasunutých vzpomínek v našem těle i psýché, které neviditelně, ale leckdy mocně ovlivňují celý náš život.

Jak až moc se to děje jsme schopni plně uvidět, až po projití tímto prožitkem a ohlédnutím se zpět. Teprve tehdy se postupně poskládají všechny souvislosti a my uvidíme, jak moc jsme se stali svobodnějšími a jak se časem změnila naše schopnost prožívat život směrem k většímu naplnění a celistvosti.

Zázrak a prokletí zrození (1.díl)
Zázrak a prokletí zrození (2.díl)
Zázrak a prokletí zrození (3.díl)

Zdroj: Holotropní vědomí – Stanislav Grof