Cítit negativní emoce se v naší kultuře prostě nenosí. Mnoho lidí a zvláště žen žije v přesvědčení, že když se necítí dobře, že na nich něco není v pořádku, že oni sami nejsou v pořádku. Že jsou svým způsobem rozbití, protože správné je cítit se vždy dobře. Potom jim není zle jenom proto, že jsou jejich emoce tíživé a bolestné, ale navíc...
Dnes bych tě ráda povzbudila a motivovala k jednomu důležitému kroku ve tvém životě. Ke kroku, na který často zapomínáme. A tím krokem je odpuštění svému mladšímu já. Je to nádherný dar, který můžeš dát sama sobě. Každý z nás nese v sobě vzpomínky na okamžiky, ve kterých si přeje vrátit čas a udělat některá rozhodnutí jinak. Naše mladší já často přemítá nad tím, jaké by to...
„Obrátit se ke své bolesti, není to padlé na hlavu? Nejde to proti zdravému rozumu? Není bolest sama o sobě dost nepříjemná na to, abychom se na ni ještě dívali? Je to vůbec normální hrabat se ve své bolesti? Není to masochistické? Vždyť jsem za tebou Evi přišel ne proto, abych tu trpěl, ale právě proto, abych už konečně žil tak, jak...
Dech se mi tají a jsem celá nervózní. A to jen tím, že beru pero do ruky a chci psát tento text. Text o třinácté komnatě ukryté hluboce uvnitř nás. A protože v poslední době mi nejde psát jinak, než tak, že se dotýkám svého vnitřního světa a jinak nejsem téměř schopna napsat ani větu, i nyní se dotýkám tohoto delikátního a tajuplného prostoru –...
I když si to nepamatujeme, všichni jsme jím prošli – porodem. Porod je náročná všem lidem společná traumatická zkušenost na hraně života a smrti, která nás ovlivní na celý život a to i když si ho běžně naše vědomí nepamatuje. Je to jedna z nejtěžších věcí, kterou jsme museli projít. Porod je výjimečný zážitek přinejmenším ze dvou důvodů. Jednak je to tak...
S Alenou se známe už nějakou dobu. Má velké hnědé, trošičku dětské a smutné oči, jemné dlouhé vlnité vlasy a něžné rysy tváře. Často působí plaše a uzavřeně a snadno se schová sama do sebe. A je pro ni těžké věřit okolnímu světu. Nezažila příliš hezké dětství. Její vzpomínky jsou plné samoty a chladu její uzavřené matky. Má problém, že nedokáže navázat...
Bolest je něco, co se nevyhne nikomu živému. S bolestí se rodíme a porodní bolest je často primární bolest, která se do nás otiskne natolik, že nás zaplavuje průběžně po celý náš lidský život, i když si toho většinou nejsme vědomi. Naše základní reakce na bolest a nepříjemné věci je potlačit je. Necítit to, co se nám děje. Je to reakce...
Osobnímu rozvoji se věnujeme proto, abychom udělali změnu. Ale ne všechny síly v nás chtějí udělat krok vpřed. Nechtějí abychom trpěly a chrání nás tak, že nám nedovolují přiblížit se k našim zraněním. Ale tím nás drží v zajetí minulosti. A dělají to pěkně rafinovaně. Jak poznat, že jsme pod vlivem Hugo efektu a tak riskujeme, že se nepohneme vpřed a neuděláme...
Občas při pohledu do sebe sama najdeme stínové postavy, z nichž se tají dech. Děsí nás a nevíme co dál. Jsou pro nás nebezpečím nebo výzvou? Máme s nimi bojovat, utéct nebo se jim podívat zpříma do očí? Odkaz na zmíněné video JAK SI SPRÁVNĚ PŘÁT Pro hlubší pochopení problematiky vnitřních osob doporučuji článek FASCINUJÍCÍ SVĚT PSÝCHÉ
Dnes si povíme příběh Kláry. Klára je milá žena, kolem třicítky. Jemná, inteligentní a křehká. A když má popsat svůj problém, vypadá nervózně a trošku zničeně. Její zadání pro konstelaci je věcné a stručné: Před rokem jsme se rozešli s partnerem a pořád to nemám zpracované. Chci najít způsob, jak se s tím rozchodem konečně vyrovnat. Konstelace: Na začátku konstelace vybírá Klára...
